Na ostrůvku během irské občanské války žije v jedné odlehlé osadě nesourodá dvojice přátel. Jeden zahloubaný umělec, druhý tak trochu prosťáček. Jenže v úvodu filmu řekne umělecká duše Colm jednoduššímu Pádraicovi, že už ho prostě nemá rád a ať ho ani nenapadne s ním mluvit. Což na ostrově, kde žije sotva stovka lidí a jako největší vzrůšo se považuje jít se večer ztřískat do místní nálevny, může být dost náročné.
Filmový režisér Martin McDonagh, který se nejvíc proslavil filmem V Bruggách (v němž rovněž hraje dvojice Colin Farrell a Brendan Gleeson), je také uznávaným divadelním dramatikem. Víly z Inisherinu měly být původně divadelní hrou, ale v průběhu psaní se McDonagh rozhodl pro filmovou podobu. Vílám tedy zůstává komorní prostředí a důraz na dialogy, ale jsou nyní obohaceni krásně nasnímanou irskou přírodou, téměř nedotčenou civilizací.
Víly z Inisherinu jsou černou komedií a to pořádně černou. Nejedná se o nějaký suchý, nenápadný humor. Vtipy jsou často postavené na dialozích, ale najde se i nějaký situační humor, když kupříkladu roztomilý pejsek udělá ve vhodnou chvílí roztomilý kukuč. Takže co se týče komedie, vtipy by se klidně mohly přenést do nějaké klasické americké řachandy. Což tento film ale opravdu není, protože zde dochází také na depresivní situace a například se tu jedna postava brutálně mrzačí.
Fiktivní vesnička Inisherin je krásná na pohled a člověk by si z jejích fotek mohl udělat na počítač hezký wallpaper. Irská angličtina, která se ve filmu aktivně používá, je trochu vtipná, ale má také své kouzlo. Každopádně život v Inisherinu je stereotypní a plný beznaděje. Máme tu prodavačku, která žije z pomluv, jednoduchého kluka, který se neúspěšně snaží balit holky, či sestru hlavního hrdinu, která podobně jako Colm je příliš inteligentní na to, aby ji bavilo jen ve dne pracovat a večer se zlískat v hospodě. Vznikají tu tedy vtipné i smutné situace.
Úspěšnému režisérovi Martinu McDonaghovi se opět podařilo namíchat kvalitní koktejl mrazivé zábavy.
Buďte první! Přidejte komentář