Komunismus z Československa odešel, přišly komiksy. V osmdesátém devátém nešli pouze komunisti od válu, ale také Tim Burton natočil hraný film Batman, který se stal celosvětovým hitem a po dlouhé době zvýšil zájem o miliardáře Bruce Waynea převlíkajícího se tajně za okřídlenou krysu.
Vznikla i nějaká ta beletrie, a tohle je jedna z nich. V nevizuální literární formě (protože komiks je literatura, aspoň myslím) si můžeme vychutnat jedno velké Batmanovo dobrodružství, v němž se postaví záhadnému teroristovi.
Kniha nám dá hned zpočátku vědět, že se bude jednat o špionážní thriller. Vydírání, atentáty a tajemný muž v pozadí. Moc to nepůsobí jako příběh pro Batmana, který se spíše specializuje na psychopatická monstra v barevných kostýmech. Ale proč ne.
V Honbě za Fantómem je veliký prostor věnován představováním Batmanovy minulosti, příběhu komisaře Gordona a dokonce i minulosti jeho komorníka Alfréda. Pro mě jako komiksáka to bylo fascinující číst, protože k mému překvapení si autor Simon Hawke udělal rešerši a vypráví tu historii založenou na komiksech, obzvlášť na uznávaném Batman: Rok jedna (kterým se také později inspiroval nedávný film Batman z roku 2022). Pro někoho, koho zajímá do hloubky, jak to s tím Batmanem vlastně je, je první část knihy taková zábavnější Wikipedie.
Potom už ale konečně přichází fantazie samotného autora a ta bohužel není kdovíjaká. Honba za Fantómem je banální špionážní příběh s hromadou klišé. Máme tu například krutého teroristu a dámu v nesnázích (která je krásná a svolná k ledasčemu, ale zároveň nejprve prská a hraje drsňačku). Překvapivá je tu úcta vůči policii a tajné službě CIA. Ti taky drsňačí, ale zároveň to jsou profesionálové, co jsou všichni neohrožení a stateční. Gothamská policie, CIA a Batman si v románu až dojemně pomáhají.
V knize se najde několik totálních šíleností:
- Batman si dává pravidelné, respektu plné rvačky se starým kung fu mistrem (a prohrává)
- Policie je ozbrojená nunčaky
- Batman hypnotizuje lidi
Honbě za Fantómem nemůžu upřít, že je to docela zábavné čtení. Hlavně první půlka plná vysvětlování Batmanova příběhu se dobře četla. Různé bizarnosti se objevují spíše až později a i ty jsou vlastně zábavné. Spíš mně vadilo to, že Fantóm i Batman by měli být géniové, měl by jít o napínavý souboj myslí, a přitom se Fantóm nechá jednoduše nachytat a Batman nesmyslně hypnotizuje kamarády. Na konci má Batman vyloženě velkou kliku.
Docela bizarní odlesk osmdesátých let, během nichž nunčaky a výbuchy krutých atentátníků z Evropy byly ty nejstylovější věci na světě. A pokud si myslíte něco jiného, pohlédněte Batmanovi do očí, přímo do očí, a on vám už změní názor.
Buďte první! Přidejte komentář